Turecká van
popis
Turecká Van je kočka s polodlouhou měkou a hedvábnou srstí která je výrazně hustší v zimním období. Zatím co srst ostatních plemen dlouhosrstých koček se zkládá ze tří druhů chlupu, jejich srst je pouze z jednoho, to dělá srst velmi zvláštní, podobnou kašmíru. V horských oblastech turecka panují extrémní klimatické podmínky, v zimě musí srst chránit před zimou, v létě chránít před horkem. Mokrá srst velice rychle osychá. Není náročná na údržbu.
Základní barva je čistě bílá z typickými odznaky na hlavě a ocasu, tento druh zbarvení je i u ostatních plemen nazýván Van. Barva odznaků je originálně červená, u Vanů nazývána kaštanová (auburn), nyní jsou odchovávany také v barvách želvovinová, černá, krémová, modrá nebo s mourovanou kresbou (tabby). Některá koťata červené barvy mají na hlavě černé chlupy, které povětšinou po 2. měsíci života zmizí.
Jedna z duležitých vlastností je barva očí. Oči jsou jantarové, modré, nebo různé (odd eye, jedno oko modré druhé jantarové). Modrá barva očí je téměř vždy tyrkisová, ale barva žlutých očí je velmi rozdílná. Přechází z čistě jantarové, světle jantarové, žluté až po mandlově zelenou. (standart FIFe ale uznává pouze jantarovou barvu bez nádechu zelené, která se často vyskytuje) Velmi vzácně se vyskytuje i hnědá barva očí. Barva oka je po narození našedlá a začína se měnit po 25 dnech a konečnou podobu získává po 40 dni.
Tělo je velké a těžce stavěné, má široké plece a silné kosti, navzdory tomu jsou velmi pohyblivé a pohybují se ladně a s šarmem, což také patří k charakteristice plemene. Mají silné nohy, což z nich dělá velmi dobré skokany. Dokáží vyskočit z místa na lednici (U.S. lednice má kolem 2 metrů).
V USA jsou řazena k velkým plemenů, kdy kocour má až 9 kg (20 lb), kočka polovic. V turecku a i u nás jsou mnohem lehčí, u koček kolem 3 kg a u kocourů 3,5 kg.
Jejich tělesný vývoj trvá velmi dlouho a kočky jsou plně vyvynuté, až po třech až pěti letech.
povaha
Lidé z okolí jezera Van popisují dlouhou hedvábnou bílou srst, dlouhé tělo, tygří chůzi a liščí ocas. Ruznou barvu očí, chytrost, bystrost, přátelskost, milující hru a oddanost svému vyvolenému člověku, to vše dělá z Vanských koček velmi unikátní plemeno.
Turecká Van je věrná, milující a velmi inteligentní kočka. Vani jsou "lidské kočky", mají rádi lidskou přítomnost a rádi žijí v rodiném prostředí. Musejí být neustále s lidmi, ať dělají cokoliv, nebo se pohybují kdekoliv. Pokud je jejich kontakt s lidmi omezený rychle zdivočí. Vanské kočky jsou velmi láskyplné, rádi si třou hlavu a dávají štípané pusinky svému člověku. Mnohé z nich jsou nadšené, když jsou objektem zájmu. Někteří majitelé je pro jejich zvláštní povahu nazývají jako "kočkopes".
Proti vetřelcům se staví odmítavě a útěkem. Jsou velmi žárlivé k ostatním zvířatům i ostatním lidem.
Její povaha je hodně závislá, na povaze matky. Kočičí i lidské výchově a lidském kontaktu během doby vtiskávání návyků u koťěte.
Nejsou to kočky k mazlení na klíně, ale rádí sdílejí společnost a komunikují krásným hlasem.
Vanské kočky mají široký hlasový projev jejich emocí, dokáží velice dobře vyjádřit jejich pocity, přání a protesty.
Jsou velmi aktivní a chytré. Milují hry, skákání a prozkoumávání svého území, které je poměrně velké. Jsou energické a tak jak si divoce hrají tak dokážou i hluboce odpočívat.
Jsou velmi učenlivé, koťata se naučí své jméno během 2-3 měsíců. Naučí se používat lstí k oklamání svého člověka a získání svých výhod. Snadno se naučí otvírat dveře a skřínky.
Milují plavání a hrátky s vodou, což je jejich zvláštnost mezi kočkami ostatních plemen.
Někteří Vani jedí melouny a jiné ovoce. Náše Brigitte jí papriky.
Použity zdroje Tureckého ministerstva kultůry a turismu (zřejmě jedíné plemeno koček na světě, uváděné jako turistická zajímavost) a stránky amerických i evropských chovatelů.
Z vlastních zatím né tak bohatých zkušeností s vetšinou souhlasím a časem snad i doplním.