Ruská modrá
17. 2. 2008
PLEMENO:
Ruská modrá kočka je plemeno krátkosrstých koček.
PŮVOD:
Jejím domovem je Rusko.
Podle pověsti se jejich šířením zabývala Kateřina II a na výpravy je brali již dávní Vikingové. Tím se také modré kočky dostaly do Evropy, do Velké Británie.
Rozšířená selekce je začala odnášet k „modrému zahraničnímu (cizímu) druhu (typu)“ krátkosrstých koček, a místní k – „modrému britskému typu“. V USA se Ruská modrá kočka poprvé objevila v roce 1900. Existuje také dlouhosrstý druh Ruské modré kočky, který se jmenuje „Nibelung“. Ve 40. letech 20. století jim doplnili siamskou krev a již v roce 1965 měly svůj současný vzhled.
Po druhé světové válce hrozil Ruské modré kočce zánik. Ve Velké Británii však byla vysoce oceňována, a to natolik, že byla uskutečněna veškerá opatření k její záchraně a k jejímu zušlechtění a zdokonalení.
HMOTNOST:
V rozmezí 3 až 5,5 kg.
SRST:
Srst je rovná, má čistě modrou barvu, rovnoměrnou, bez jakýchkoliv odstínů.
HLAVA:
Hlava má půvabný, jemně urostlý tvar. Lebka je úzká, klínovitá. Čumák i profil vytváří rovný úhel.
NOS:
Nos je malý a krátký.
UŠI:
Uši jsou velké a špičaté, na vnitřní straně jsou bez chlupů, na konečkách mají střapečky.
OČI:
Oči jsou zelené barvy, mají mandlový tvar.
TĚLO:
Končetiny jsou dlouhé, ztepilé. Tlapy mají oválné a dosti úzké. Strop nosu i spodní část mohou být šedo-modré.
OCAS:
Ocas je poměrně dlouhý, s ostrým, špičatým koncem.
CHARAKTER:
Klidný charakter modrých koček se vyznačuje především oddaností svému majiteli a radostí z jeho společnosti, což demonstrují tím, že vstávají na zadní, panáčkují, objímají jeho nohy a zároveň typicky mňoukají. Tato kočka má však také ohromující lovecký instinkt, který dokazuje svými skoky do dálky. Typická je také svojí zvláštní osobní hygienou.
OSTATNÍ POPIS:
Ruská modrá kočka vynikaje neobvyklou krásou.
ZVLÁŠTNOSTI:
Hlavní odlišností modrých koček je krátká a lesklá srst, stejné modré barvy s jednolitým prokvétajícím třpytem.
VADY:
Bílé skvrny, pruhovanost, těžká kostra, žlutá barva očí, siamský typ.
PÉČE:
Jednou týdně je nutné Ruskou modrou kočku rozčesávat, nejdříve proti srsti a následně po srsti, hladce učesat a promačkat ručníkem „tam i zpět“.
Ruská modrá kočka je plemeno krátkosrstých koček.
PŮVOD:
Jejím domovem je Rusko.
Podle pověsti se jejich šířením zabývala Kateřina II a na výpravy je brali již dávní Vikingové. Tím se také modré kočky dostaly do Evropy, do Velké Británie.
Rozšířená selekce je začala odnášet k „modrému zahraničnímu (cizímu) druhu (typu)“ krátkosrstých koček, a místní k – „modrému britskému typu“. V USA se Ruská modrá kočka poprvé objevila v roce 1900. Existuje také dlouhosrstý druh Ruské modré kočky, který se jmenuje „Nibelung“. Ve 40. letech 20. století jim doplnili siamskou krev a již v roce 1965 měly svůj současný vzhled.Po druhé světové válce hrozil Ruské modré kočce zánik. Ve Velké Británii však byla vysoce oceňována, a to natolik, že byla uskutečněna veškerá opatření k její záchraně a k jejímu zušlechtění a zdokonalení.
HMOTNOST:
V rozmezí 3 až 5,5 kg.
SRST:
Srst je rovná, má čistě modrou barvu, rovnoměrnou, bez jakýchkoliv odstínů.
HLAVA:
Hlava má půvabný, jemně urostlý tvar. Lebka je úzká, klínovitá. Čumák i profil vytváří rovný úhel.
NOS:
Nos je malý a krátký.
UŠI:
Uši jsou velké a špičaté, na vnitřní straně jsou bez chlupů, na konečkách mají střapečky.
OČI:
Oči jsou zelené barvy, mají mandlový tvar.
TĚLO:Končetiny jsou dlouhé, ztepilé. Tlapy mají oválné a dosti úzké. Strop nosu i spodní část mohou být šedo-modré.
OCAS:
Ocas je poměrně dlouhý, s ostrým, špičatým koncem.
CHARAKTER:
Klidný charakter modrých koček se vyznačuje především oddaností svému majiteli a radostí z jeho společnosti, což demonstrují tím, že vstávají na zadní, panáčkují, objímají jeho nohy a zároveň typicky mňoukají. Tato kočka má však také ohromující lovecký instinkt, který dokazuje svými skoky do dálky. Typická je také svojí zvláštní osobní hygienou.
OSTATNÍ POPIS:
Ruská modrá kočka vynikaje neobvyklou krásou.
ZVLÁŠTNOSTI:
Hlavní odlišností modrých koček je krátká a lesklá srst, stejné modré barvy s jednolitým prokvétajícím třpytem.
VADY:
Bílé skvrny, pruhovanost, těžká kostra, žlutá barva očí, siamský typ.
PÉČE:Jednou týdně je nutné Ruskou modrou kočku rozčesávat, nejdříve proti srsti a následně po srsti, hladce učesat a promačkat ručníkem „tam i zpět“.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
